Dashboardy

K čemu že slouží v korporátech dashboardy? Jednoduchá odpověď zní: aby bylo vše pod kontrolou. Nebo to tak aspoň vypadalo.

Nejdřív krátký historický exkurz. Původně byl dashboard deska vepředu na kočárech, která chránila kočího od bláta, kamenů a jiných překvapení, které koně vyhazovali svými kopyty. Podle toho i ten název (dash = cákat, board = deska). Když se časem kočáry vyvinuly v automobily, dávaly se sem různé ukazatele pro řidiče - rychlost, otáčky, stav paliva a podobně, takový přehled, jak si auto vede, a z dashboardu se stala přístrojová deska. Odtud se toto slovo rozšířilo dál, třeba do korporátu, kde je dashboard stránka s grafy a ukazateli toho, jak firma nebo nějaká její část plní své cíle.

Takový stručný přehled je přesně to, co vytížený manažer potřebuje ke správnému řízení firmy. Rychlý pohled na pár grafů předá potřebnou informaci srozumitelněji, než stránka textu. Čtení s porozuměním totiž nemusí být nutně ta schopnost, díky které se stal manažerem.

Ještě důležitější je dashboard pro střední a nižší manažery. To jejich prospěch je navázán na to, co dashboard ukazuje. Pokud jsou grafy a čísla moc červená, zbarví se doruda i tváře jejich nadřízených.

Proto je nutné dostat do dashboardů ty informace, které budou vypadat dobře, a moc nezáleží na tom, jak důležité jsou pro výsledky firmy nebo oddělení. Třeba věci jako účast na povinných školeních jsou ideálními ukazateli do dashboardu. Je docela jednoduché zaměstnance k nim přinutit běžnými výhružkami a nevyžadují žádné řešení problémů, takže neexistují zádrhele, které by mohly úspěšné splnění zhatit.

Hodně důležitých věcí ani dashboardy ukázat neumí. Třeba kreativitu, spokojenost, spolupráci nebo náladu v týmu. Může se stát, že jsou všechny ukazatele zelené, a stejnou barvu dostane i obličej zaměstnance, který to vinou své neopatrnosti zahlédl, a přitom ví, jak to v týmu chodí. Spíše než aby grafy ukazovaly realitu firmy, zrcadlí zaměstnanci barvu grafů, podobně jako výše zmínění brunátní manažeři. Takoví chameleoni s identifikační visačkou.

A když už jsme u té zoologie, hodil by se zmínit ještě tzv. efekt kobry (cobra effect).

Název odkazuje k incidentu, ke kterému mělo dojít v 19. století v Dillí. Město se hemžilo kobrami a britská správa tak začala nabízet odměnu za mrtvé hady. Jenže místní podnikavci začali kobry chovat právě kvůli zisku. Když byly odměny zrušeny, chovatelé své hady vypustili, no a ve městě jich pak bylo ještě více, než na začátku. V korporátu to může vypadat třeba tak, že když je měřítkem počet úspěšně vyřešených problémů, začnou se všechny běžné činnosti klasifikovat jako problémy a počet i procento úspěšnosti se může úctyhodně nafouknout.

Zkušeným manažerům neroste úspěšnost skokem, ale postupně a dlouhodobě.

Ačkoli historka z Indie je nejspíš smyšlená, korporáty jsou "hadů" plné. Podobné ohýbání čísel kolem měřítka popisuje v podstatě i Goodhartův zákon: když se měřítko stane cílem, přestane být dobrým měřítkem.

Způsobů, jak si opravit dashboard, aby vypadal tak, jak potřebujete, a přitom nelhat, je mnoho. Lidstvo se tím zabývá odpradávna. Jen ty základní způsoby by vydaly na celý článek. Ten článek může být zde, vyjádří-li vážené čtenářstvo zájem.

Jak tuto ošklivou situaci napravit? Nejlépe nijak. Takhle to má přece být. Stejně jako v jejich začátcích, dashboardy stále slouží tomu, aby chránily řiditele před tím, co by je mohlo umazat.